Tak tohle jsou moje Apolla. A teď si přečtěte, jak jsem se k nim dostal...
    Když jsem chodil na brigádu v naší vesnici, tak někdy začátkem zimního semestru, všiml jsem si, že na parkovišti před fabrikou parkuje trochu vošuntělej Rapid. ALE na těchle kolech. Začal jsem teda vyzvídat, komu že teda jako to auto patří a jestli by mi ty kola nechtěl za něco vymněnit. Dopátral jsem se tedy k jednomu chlapíkovi a říkam mu, co a jak, a že mu za ně dám třeba zrepasovaný plecháče a čtyři stoprocentní duše. A on, že jo. A tak jsem otryskal plecháče, nastříkal, sehnal duše a tradá. Ten chlapík byl celkem v pohodě, a tak jsme hned spěchali do pneuservisu a tam to hned přezuli.
    Pak se mi ty kola válely nějakej čas doma, páč moje Škodovka byla tou dobou "na špalkách". No a hned jak jsem vydělal nějaký penízky, nechal jsem je zrepasovat a hned jsem koupil nový gumy. (Barum Brilantis, 165/70) Docela rozumnej kompromis.
    No a jak že ty kola vypadaj na "hundrtce"? Tak to taky ještě nevim, páč auto ještě není úplně hotový. Řekl jsem si..."až na konec" :o)